Připravujeme: 1.-7. 10. Týden knihoven          1. 10. od 17 hod. Milan Z. Kučera - Válečné anekdoty, též trochu tehdejší kuchyně a seznamky          15.-19. 10. Burza knih          22. 10. od 17 hod. Jiří a Alena Márovi - Barma + Vietnam          

Hlavní stránkaKontaktyAktualitySlužby knihovnyKnihovní řádČasté dotazyPobočky knihovnyFotogalerieHistorie knihovnyVirtuální prohlídkaBezbariérový přístupGDPR

Historie knihovny

Historie knihovny v Hlučíně

První zmínky o knihovnictví v Hlučíně jsou z doby před více než 170 lety.
V časopise Květy z r. 1842 byl uveřejněn dopis tohoto znění:

„V Hulčině dne 26ho února 1842.
V Hulčině založil sem školní knihovnu, která nyní 180 čísel samých českých knih počítá; čtenářův jest v zimě okolo 30, v létě jenom okolo 10. Na týden se platí paták, což jest ¼ zdejšího českého a za vytržené peníze se nové knihy zase kupují“,


píše Cyprián Lelek A.V. Šemberovi
(originál uložen v Šemberově pozůstalosti v městském muzeu ve Vysokém Mýtě).

Tvrdý Bismarkův Kulturkampf sledoval od r. 1872 na Hlučínsku jediný cíl – naučit hlučínský lid mluvit a psát jen německy. Plných 130 let od r. 1742 se hlučínský lid poněmčit nepodařilo. Do tohoto boje se zapojovala především škola a kniha. Všechny moravské knihovny, které se ještě na školách od r. 1848 udržely, byly najednou odstraněny. Českou knihu vystřídal a zastupoval mezi hlučínským lidem již jen kalendář. Do té doby spadá také zavedení latinky v českých knihách a časopisech. To byla poslední rána pro českou knihu na Hlučínsku za pruské vlády. České knihy psané švabachem lid rád četl, latinku číst neuměl.

Za zničené moravské školní a farní knihovny organizovala pruská vláda systém krajských a obvodních knihoven. Knihovny jsou stále více germanizovány. Stálá knihovna v Hlučíně tehdy obsahovala 1 481 svazků německých knih. Nejvíce knihoven vzniklo kolem roku 1905. Před záborem Hlučínska Československou republikou byly německé knihovny staženy do Ratiboře.
Republika začala s organizací veřejných obecních knihoven na Hlučínsku na základě knihovnického zákona z r. 1919. Knihovny na Hlučínsku zakládala Matice opavská, která knihovnám rozesílala početné knižní dary. V roce 1937 zahájila činnost nově zřízená Státní obvodová knihovna dr. Riegra v Hlučíně. Knihovna byla přemístěna do vlastních místností a byla otevřena 2x týdně. Za okupace v roce 1938 prohlásili Němci Hlučínsko za součást Říše a obyvatele za říšské občany. České veřejné obecní knihovny byly zrušeny, knihy odvezeny a zničeny. Němci umístili knihovny většinou ve školách, svěřili je učitelstvu a naplnili nacistickou literaturou.

Po osvobození Hlučínska v dubnu 1945 byly tyto knihovny zrušeny. Dne 1. listopadu 1945 byla v Hlučíně opět otevřena veřejná knihovna, která byla v roce 1950 profesionalizována a z titulu Okresní knihovny zabezpečovala putovní soubory knih i pro ostatní knihovny na Hlučínsku.

 

 

 

Sdílejte na facebooku

QR Code